Na Velký Javor

Jestli se vám nechce pěšky, tak se na Velký Javor dostanete i lanovkou lanovkou, ale my volíme výšlap po žluté značce s návratem stejnou cestou. Zde je mapa. Na fotkách je vidět, že jsme tady už byli vícekrát.

Poprvé jsme šli na Velký Javor v říjnu 2010, ale výlet skončil procházkou kolem jezera, protože se počasí pokazilo a kvůli mlze nemělo cenu chodit nahoru. Podzimní atmosféra u jezera bez lidí ale byla také velmi silná. O rok později (také v říjnu) byla blankytně modrá obloha a zrcadlově klidná hladina jezera, na které se odrážely žluté koruny stromů. Barvy to byly neuvěřitelné. Konec října 2019 byl z tohoto pohledu úplně obyčejný 🙂

Parkoviště u Velkého Javorského jezera bylo téměř plné, ale většina lidí byla dole u jezera. Nahoru zřejmě lidi jezdí spíš lanovkou.

Velký Javor nemá jeden vrchol, ale tvoří jej 4 samostatné skalní bloky. Až se sem dostanete, tak zjistíte, že vrchol nevypadá typicky „šumavsky“, ale spíš už připomíná vysokohorskou krajinu. Také se při jeho výšce 1456 metrů nad mořem není čemu divit. Strategickou polohu u českých hranic využívala německá protivzdušná obrana k monitorování vzdušného prostoru na Československem. Dvě radarové kopule nejsou to, co byste na horách rádi viděli, ale dají se ignorovat. Pak si užijete i krásné nerušené výhledy. Mimo jiné uvidíte i Velký Falkenstein, který také stojí za návštěvu.

Pokud byste hledali protipól krajiny i vojenské historie, tak se vypravte třeba na Modravu, kde najdete třeba Tříjezerní slať, ale dostanete se i na Poledník, který sloužil pro monitorování západních hranic Československou armádou.