Berlínská zeď

Berlínská zeď rozdělovala město od roku 1961 do roku 1989. Celým Berlínem nyní vede linie, která znázorňuje, kudy zeď procházela.
Berlínská zeď - Braniborská brána
Země:
Oblast:
Autor: Ladislav Zemánek

Berlínská zeď je nejznámějším a nejviditelnějším symbolem studené války. „Klasická“ železná opona od 50. let oddělovala východní a západní Německo (NDR a NSR). Vedla po hranicích mezi zeměmi a bránila lidem v emigraci na západ. Proto pro útěk využívali „slabé místo“, kterým byl Západní Berlín, který v poválečném Německu spadal pod správu Francie, Británie a USA a následně se stal samostatnou spolkovou zemí, jejíž městská hranice nebyla snadno kontrolovatelná.

Proto v podstatě během jediné noci vznikla berlínská zeď. V noci z 12. na 13. srpna 1961 byly nataženy drátěné zátarasy ulicemi města, byly přerušeny telefonní linky i dopravní spojení. Zeď tak přímo rozdělovala nejen jeden národ, jedno město, ale i rodiny, jejichž členové bydleli v sousedních ulicích a viděli na sebe, ale nemohli se potkat. Ani tento vizuální kontakt ale nevydržel dlouho, protože postupně došlo na zazdění dveří a oken směrem na západ. Postupně odtud byli lidé vystěhováni a domy byly strženy.

Berlínská zeď se od původních provizorních zátarasů vyvíjela a na konci 80. let šlo před jejím pádem o vysoce sofistikovaný systém, který důsledně izoloval celý Západní Berlín. Nebyla to jen 3-4 metry vysoká hlavní zeď na hranici, ale i další menší předsunutá zeď, která vymezovala zakázané hraniční pásmo se signálními stěnami, protitankovými zátarasy, příkopy, výběhy pro psy a hlídkovými věžemi. Celková délka obehnané hranice Západního Berlína byla 165,7 km, z toho délka zdi uprostřed města byla 45 km.

Hlavním symbolem rozděleného Německa a berlínské zdi se stala Braniborská brána, bez níž si nelze představit žádný dokument o pádu zdi v listopadu 1989.

Poté co berlínská zeď padla, byla v původních zcela pustých oblastech Berlína zahájena intenzivní výstavba a vyrostly zde nové moderní domy. Příkladem může být Postupimské náměstí – Potsdamer platz. Na tomto historickém místě v centru stávaly luxusní hotely a náměstí bylo i významným dopravním uzlem s křižovatkou, která měla jako první v Evropě i elektrický semafor. Během války bylo náměstí značně poškozeno a protože přes něj po válce procházela berlínská zeď, došlo na jeho obnovu až v 90. letech 20. století a tak zde najdete moderní budovy, jako např. Sony centrum.

Pokud se chcete vydat po stopách zdi, tak můžete vyrazit třeba od Braniborské brány. Sledujte chodník a trávníky. Jak můžete vidět na fotkách níže, linie zdi je v otevřeném prostoru vyznačena v téměř celé délce. Jako připomínka rozdělení Berlína slouží třeba Checkpoint Charlie, kde býval jeden z hraničních přechodů. Na mnoha místech jsou ponechány i malé kusy zdi, připomínající toto smutné období. Největší zachovalou částí zdi je East Side Gallery na břehu Sprévy, kde můžete obdivovat dobovou výzdobu z doby pádu zdi, ale najdete zde i údaje o počtech lidí, kteří v jednotlivých letech zahynuli při pokusech o její překonání. Za celou dobu jich bylo více než 190.

Pokud se chcete podívat, jak hrůzná byla „klasická“ železná opona, můžete se vypravit třeba na památník železné opony na Šumavě. O extrémní hrůznosti berlínské zdi se můžete přesvědčit přímo v Berlíně. Více informací – oficiální web města Berlín nebo Muzeum berlínské zdi. Obrázek si ale nejlépe uděláte na mnoha místech Berlína při osobní návštěvě.

Fotogalerie - Berlínská zeď